V tangu objevuji svou životní filosofii. Nalézám v něm to, co už dávno vím, a objevuji v něm rozměry skýtající nová hluboká ponaučení. Tanec pro mě není jen sérií kroků, partner není jen tanečním partnerem, tango pro mě není jen trávení volného času.
Když jsem začala tango objevovat, uchvátil mě ten barvitý svět plný emocí a interakcí. Když se začínáte učit tančit, učíte se vyjádřit sami sebe, objevovat své možnosti a rozevírat je, komunikovat s partnerem a neztrácet při tom kontakt ani se sebou, ani s okolním světem. Čím hlouběji jsem do tohoto samostudia pronikala, tím více jsem si uvědomovala, že v tangu platí stejné zákony jako v životě. Tango je ovšem mikrosvět, který je tak podobný a zároveň tak odlišný od reálného světa, že je poměrně snadné uvědomit si v něm základní principy. Nejenže doufám, že je možné se těmto principům naučit, ale také věřím, že přiblížení se podstatě v tangu mě posouvá blíže i k podstatě života.
Tango mě učí uvědomovat si samu sebe, poznávat se ve všech svých polohách a přijímat je bezpodmínečně tak, abych se mohla postupně stát úplnou. Objevuji rozměry kontaktu dvou lidí, o kterých jsem v běžném životě neměla ani tušení, a díky těmto zkušenostem se otevírám lidem a všemu, co přináší s sebou. Zkouším pronikat do podstaty komunikace, protože čím lépe se naučím komunikovat sama sebou a s tanečními partnery, tím lépe se mi bude tančit a žít. Otevírá se také přede mnou otázka neomezených možností člověka, která mě v poslední době velmi zajímá. Potvrzuji si jedinečnost každého z nás a učím se respektovat ji, přestože to není vždy jednoduché. Studuji prožívání přítomného okamžiku a to můj život silně obohacuje (paradoxně) v dlouhodobém horizontu.
To všechno díky tangu. Těchto myšlenek mám teď plnou hlavu i srdce a mám proto chuť se o ně podělit s těmi, které by inspirovaly k naplňování jejich životního příběhu. Tak jako je tango teď součástí mého.
Žádné komentáře:
Okomentovat